|
|
Analysis of Negative Political and Security Impacts of Asylum Seekers Hosting in the European Union Member States
Vargová, Martina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Diplomová práce Analýza negativních politicko-bezpečnostních dopadů hostování žadatelů o azyl v zemích Evropské unie reflektuje problematiku zvyšujícího se počtu žadatelů o azyl, kteří přicházejí k "břehům" Evropské unie a s tím souvisejících potenciálně negativních politicko-bezpečnostní dopadů jejich hostování. Cílem práce je posoudit, zda jakýkoli negativní dopad hostování žadatelů o azyl možno pozorovat ve třech vytýčených oblastech výzkumu: a) míra kriminality, b) míra terorizmu a c) politické rozepře mezi hostujícími zeměmi a jestli vyšší míra hostování žadatelů o azyl produkuje negativnější dopady. Za cílem naplnění vytýčeného cíle práce byla metodou nejmenších čtverců provedena kvantitativní lineární regresivní analýza následovaná kvalitativním přístupem. Analýza pracuje s daty početnosti žadatelů o azyl, která jsou dostupná prostřednictvím databáze Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dále s daty ohledně míry kriminality, která poskytuje Eurostat a v neposlední řadě s daty ohledně míry terorizmu, která jsou dostupná prostřednictvím Global Terrorism Database na Univerzitě v Marylandu. Pro potřeby výzkumu jsou vytvořeny dvě hladiny analýzy, všeobecná hladina tvořena na základě míry hostování čtyřmi kategoriemi členských států a individuální hladina zaměřující se na jednotlivé členské...
|
|
|
Vliv kvality života v regionech na míru kriminality
Líbal, Miroslav ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Kopečný, Ondřej (oponent)
Práce "Vliv kvality života v regionech na míru kriminality" používá objektivních měřítek získaných z censa Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 a cílí na hledání pojítek mezi evidovanou kriminalitou a sociálními faktory, které by se daly označit za součást životních podmínek v rámci mezostrukturálního pojetí na mikroregionální úrovni. S odkazem na teorii Chicagské školy, Émile Durkheima a Kulturní teorii Mary Douglas pohlíží na českou společnost a dochází k závěrům, že příčiny kriminality spočívají zejména v lokální dezorganzaci nejbližšího okolí jedince, kde rozvolněné sociální vazby pramení už z nestability rodinného prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza vlivu prezidentské amnestie na míru kriminality v ČR
Krejsa, Jiří ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
V práci zkoumám důsledky novoroční amnestie prezidenta na míru kriminality. S využitím metody difference-in-differences hodnotím její dopad v České republice ve srovnání se Slovenskem. Odhad provádím na vyváženém panelu dat za 58 měsíců. Na základě mnou specifikovaného modelu odhaduji, že měsíční míra krádeží v ČR stoupla průměrně o 6,63 %, zatímco míra násilných činů nebyla statisticky významně dotčena. Potvrdila se tak má hypotéza o selektivním dopadu na míru kriminality v důsledku nenáhodného výběru amnestovaných. Diskutuji též možné zdroje vychýlení těchto odhadů.
|
|
|
Empirická analýza vlivu kriminality na ceny nemovitostí v Praze
Šenfeld, Filip ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato práce zkoumá vliv kriminality na cenu pražských bytů za pomoci metody hedonické ceny. Hlavním cílem práce je tento vliv kvantifikovat a zhodnotit, jak významným faktorem je kriminalita pro trh nemovitostí. Regresní analýza přinesla paradoxní závěry. Regresní koeficienty naznačují, ceteris paribus, zvyšování cen bytů v závislosti na zvyšování indexu kriminality. Konkrétně podle regresního parametru v základním modelu zvýšení indexu kriminality o 1 %, zvyšuje, ceteris paribus, ceny bytů v průměru o 0,15 %. Základní model rozšiřuji o zahrnutí dílčích ukazatelů kriminality a v závěru jsou využity také instrumentální proměnné. Hypotézu negativního vlivu kriminality na cenu bytů však nelze na základě této analýzy potvrdit.
|
|
|
Vliv věkové struktury na míru kriminalityv České republice
Pražský, Přemysl ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Identifikuji dvě možné hypotézy, které vysvětlují vztah věkové struktury a míry kriminality. Početná věková skupina může znamenat nedostatek kriminálních příležitostí pro potencionální pachatele a tak by vedla ke snížení míry kriminální participace. Může ale také vést k negativním sociálním dopadům, například menší dostupnosti legálních způsobů výdělku a tak k vyšší kriminální aktivitě. Používám dekompoziční metodu dle Oaxaca k výpočtu poměru změn míry kriminality způsobených změnou věkové struktury, dle této metody je takto vysvětleno 30% změny, také zjišťuji, že došlo k výrazným poklesům kriminální participace u jinak kriminálně nejaktivnějších věkových skupin. Pomocí metody nejmenších čtverců s fixními efekty zjišťuji, že pokud se zvýší proporce věkové skupiny, její kriminální participace se má také tendenci zvětšit.
|
host ::
RSS.